Japonsko znovu řeší medvědy. Tentokrát hned v několika dramatických podobách.
V severojaponské prefektuře Iwate byla po útoku na policistu nalezena mrtvola dospělé ženy a úřady prověřují, zda jde o smrtelný útok medvěda. Pokud se to potvrdí, šlo by o první takový případ od loňského listopadu.
V roce 2025 medvědi v Japonsku zabili 13 lidí a jen v Iwate mezi červencem a říjnem pět. Ve městě Sendai se mezitím zhruba jeden a půl metru velký medvěd několik hodin skrýval v křoví v obytné části města, jen několik set metrů od radnice a nákupních center. Úřady ho nejprve zkoušely chytit do pasti, potom ho uspaly a nakonec usmrtily.
Na cvičáku ve Fukušimě zase medvěd pokousal člena pozemních sil sebeobrany, který lokalizoval požár po minometném cvičení. Medvědí problém tak už dávno není jen historka z hlubokých hor.
Co na to Biwako
Tohle je hrozně těžké téma, protože člověku je těch zvířat líto, ale zároveň nejde říct lidem: vydržte, medvěd má taky svoje práva. Jenže jakmile se medvěd objeví v obytné zóně, u radnice, u obchodů nebo u místa, kde už někdo možná zemřel, romantika končí.
Přesto se nabízí otázka, proč se medvědi uspávají a pak zabíjejí, proč se nepřevážejí dál do hor a jestli místní úřady vůbec mají dost odborníků. Jenže u medvěda, který si spojí lidské prostředí s potravou nebo útokem, riziko jeho návratu stále hrozí. Tady už výstražný zvonek na batohu nestačí.
Co na to Milan
Tady nejde o pohádku o zlém medvědovi ani o zlých úřadech. Je to střet dvou světů: stárnoucí venkov, zarůstající krajina, méně lovců a medvědi, kteří se při cestách za potravou vypravují k lidem čím dál častěji a čím dál blíže.
Přesun zvířete zpět do jeho biotopu může vypadat humánně, ale není vždy bezpečný ani reálný. Pokud existuje podezření na útok na člověka, úřady zpravidla volí ochranu lidí. Zní to nepříjemně, ale je to pochopitelné.